Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Kutilka
Davydenko, Polina ; Mazanec, Martin (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce se zaobírá tématem migrace a následné integrace migranta do společnosti a jeho pocitů nostalgie a steskem po domově. Kutilky jsou některými aspekty a způsobem života podobné lidským charakteristikám. Práce připodobňuje kutilčin individualistický způsob života, společně se stavěním hliněných váz lidským matkám-přistěhovalkyním.
Za hranicí zájmu - geneze tvořivosti
Chmelíková, Alžběta ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Umělecká práce je do značné míry nahlížena holisticky - recipient vnímá celek díla, hledá jeho smysl, pokouší se o interpretace. Konečné znění je odtrženo tlustou černou linkou od své geneze. Ale právě pozorování vývoje myšlenky, konceptu, zpracování, případně metoda sama je povětšinou mnohem komplexnější zážitek než hotové dílo. Průběh mého studia, který je provázán třemi ateliéry, představující makroklimata svébytného uvažování o uměleckém postoji, smyslu i významu, mě motivoval k obratu pozornosti od díla k průběhu tvorby. Práci je možné chápat jako metakritický pohled na tvůrčí procesy, obalující dílo samotné, mezi kterými vzniká struktura podobnosti a jinakosti, kterou se budu snažit postihnout skrze textovou podobu ve formě gamebooku.
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
Rozpolcená postava v literatuře a ve filmu
KAVKA, Jan
Tato bakalářská práce se bude zabývat konceptem rozpolcené postavy v literárním vyprávění a ve filmových adaptacích. Soustředit se bude na konkrétní případy zobrazení rozpolcenosti postavy v příběhu a na to, jak skrze tuto postavu může být vnímán fikční svět, v němž se postava vyskytuje. Práce bude dále směřovat k obecnější problematice rozdílu mezi jazykem literatury a jazykem filmu, respektive literárním a filmovým vyprávěním, možnostmi a limity převoditelnosti tohoto vyprávění. V rámci literárního a filmového vyprávění se ozřejmí funkce postavy a její rozpolcenosti, jako zásadních elementů, díky kterým může docházet k různorodé interpretaci samotného díla.
Kánon velkých Čechů v učebnicích dějepisu od roku 1918 a způsoby formování historického vědomí mládeže v současnosti
Kapustová, Irena
(čj) Dizertační práce se zaměřuje na panteon historických osobností v dějepisných učebnicích základních a středních škol v uplynulých sto letech a v současné školní výuce dějepisu. Teoretická část práce se zabývá termíny, se kterými je těsně spjata část výzkumná. Jde primárně o pojmy jako je historické vědomí, kolektivní paměť či narativ, dále jsou zmiňovány přístupy k analýze učebních textů, učebnice dějepisu a jejich obsahová analýza. Stručně uvedena je i role učitele v procesu formování historického vědomí. Český panteon osobností a zdůvodnění základního výběru je předmětem navazující kapitoly. Stěžejní část dizertační práce představuje vlastní výzkumná činnost, jejíž první část je zastoupena obsahovou analýzou dějepisných učebnic. Přesněji formulováno kapitol vztahujících se ke zkoumaným osobnostem českého panteonu. Další fázi výzkumu představuje již aplikace smíšeného empirického výzkumu. Tato metodologie je zastoupena online dotazníkovým šetřením mezi učiteli dějepisu základních a středních škol napříč Českou republikou. Dále jsme využili metodu hloubkových rozhovorů s vyučujícími a ohniskových skupin s vysokoškolskými studenty.
Metody narace v českých podcastech
Melmuková, Anna ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou metody narace v českých podcastech. Zabývá se analýzou podcastových formátů ve formě drama podcastu a podcastového dokumentu v kontextu české podcastové scény. Cílem práce je oba tyto žánry definovat, charakterizovat jejich znaky a zhodnotit, jakými způsoby vyprávějí příběhy. K rozboru bylo vybráno celkem dvanáct podcastů, na nichž se budou metody narace zkoumat. Jedná se o podcasty Zkouškový, Stopař, Neklid, Rozchod, Rituál, Hrana, Hranice násilí, Zhasni!, Svatebky, Základka, Pohřešovaná a Anatomie strachu, jenž budou rozebrány na základě audionaratologické analýzy, která je založená na zkoumání verbálních i neverbálních znaků v kontextu zvukového média. Z výsledků analýzy hraných podcastů vyplývá, že v jejich případě velmi záleží na zvukovém designu. Především v podobě hudebního podkresu a zvukových efektů odkrývajících další roviny vyprávění. Ve všech případech je jejich záměrem poskytnout autentický zážitek a vybudovat atraktivní prostředí pro posluchače. Naopak analýza podcastových dokumentů ukazuje, že existují dvě skupiny dokumentů s odlišným přístupem. První skupinu tvoří dokumenty postavené pouze na výpovědích bez velkého využití zvukového designu, kdy jde hlavně o předání informací a zaznamenání reality. Druhou skupinou jsou pak dokumenty opírající se o...
Narace ve filmu
SEKEROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou filmového vyprávění. Srovnává literární vyprávění s filmovým a představuje vypravěčovy podoby ve filmu. Práce se soustředí především na tyto otázky: Kdo je to vypravěč? Jak je definován? Má-li vůbec film vypravěče? Pokud ano, jaká je jeho podoba? Teoretický výklad je doplněn konkrétními příklady z filmů, ve kterých je demonstrován typ filmového vyprávění a jeho možnosti.
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.